Další den, kdy se snažím něco
dělat do práce, ovšem nejde nesledovat, co se dnes děje. Je
přestupný rok a první úterý v listopadu – USA volí prezidenta
a zastupitele v kongresu. Už od rána sleduju zprávy, jak se volí
například v místech, kde se před 2 týdnama učilo a před týdnem
útulkovalo. Kromě toho dost volebních míst bylo zničeno, i z
toho důvodu guvernér povolil lidem volit kdekoliv. Na Rockaway
vznikly provizorní stany pro volby, ale po nějaké době jim došel
benzín v generátorech. Chaos, někteří lidi naštvaní, spousta z
volebních komiseřů ani neví, kde má působit.
Volby probíhají celej den až do
večera, výsledky budou někdy v noci. Šance se dávají o trochu
větší Obamovi, ale jistý to rozhodně nemá, Romney má taky
velkou podporu. Ale ne v New Yorku, tady je jasný, že vyhraje
Obama.
Odpoledne to ale balím a jedu do
Brooklynu. Probíhá už běžná činnost distribučního centra.
Rozdíl tu ovšem je – přestáváme příjmat oblečení. Zprávy
o tom, jak lidi přišli o všechno vyvolaly v lidech nával
doborčinnosti a zavalili distribuční střediska oblečením.
Bereme už jen deky a kabáty, zítra má přijít nová, sněhová,
bouře, tak se to bude hodit. Z náklaďáku, kterej přijel plnej až
ze severu státu New York bereme jen asi tak polovinu nákladu.
Zbytek se posílá Armádě spásy, která s tím něco udělá v
průběhu roku. Je to smutný, když si vědomím, že tam někdo dal
třeba svůj svetr a ten už vůbec nedorazí do postižené oblasti
kvůli malé poptávce.
Mezi hromadama jídla v centru vyčnívají
bedny s jablečným koláčem a nálepkou Election Night 2012. Byly
určeny k natáčení večerního televizního pořadu o volbách
pravděpodobně v táboře některé ze stran. Někdo ale usoudil, že
pro ně bude přecejen lepší uplatnění u lidí, co nemají co
jíst, tak to zavezli sem. Vzhledem ke krátké trvanlivosti se tím
ale krmíme i my.
Večer se účastním pracovní schůzky
centra v kostele. Jde vlastně o schůzi hnutí Occupy Sandy, která
vznikla jako odnož hnutí Occupy Wall Street (nebo spíš tak teď
ta organizace přejmenovala). Je to organizace asi docela ideologicky
zaměřená proti kapitalismu, razící myšlenku rovnostářské
společnosti a podobných utopií, ale teď si vzali na triku docela
slušnou a důležitou věc, kterou je pomoc lidem v postižených
oblastech a zejména práce s dobrovolníky. Navím jak je brali
lidi, když „okupovali Wall street“. Jestli to bylo jako nám
známý protesty proti MMF a podobný akce s cílem dělat bordel a
pak být na první straně novin a ještě to obalit ušlechtilou
myšlenkou, tak bych se nedivil, kdyby moc příznovců neměli. Ale
možná, že na to šli trochu umírněněji, fakt nevím, nicméně
teď je lidi berou a nemůžou si je vynachválit. Bodejť,
v dost případech byli o dost schopnější než FEMA nebo Červený
kříž (na jeho neschopnost lidi nadávají po celou dobu). V
kostele se slova ujímá jeden (označme ho třeba Andrew) z nejvýše
postavených členů v této rovnostářské organizaci (opravdu to i
zmiňuje, že by chtěl rovnost, ale že jim to nefunguje :) ) a
spolu s dalším hodnotí uplynulý den. Po nich dostávají slovo
další důležití členové. Zjišťuju, jak důsledně mají celou
akci rozvrženou, jeden hlídá příjem darů, další odbyt v
různých oblastech, další se stará o rozmístění lidí do aut,
někdo zase sleduje počasí, další má na starosti informační
kanály, kterýma dává na vědomí veřejnosti co je potřeba atd.
Kupodivu to víceméně bez problému funguje – například když
ráno došlo jídlo, pustila se zpráva do světa a za 2 hodiny už
měli zase plno zásob. Až jim závidím, kéž by mně takhle
fungovali moji Korýši … :) Asi nejsme dostatečně rovnostářsky
založení.
Po pár dalších
zprávách, příhodách ze dneška a vzájemným poplácávání po
ramenou schůze končí a vezu se s partou lidí včetně Andrewa
autem na Manhattan. Cestou poslouchám názory těchto lidí, je to
docela zajímavý. Napřed se seznamujeme, a ani mě nepřekvapuje,
že jsou to všecko lidi pracující v humanitně zaměřených
oborech. Pak se Andrew neudrží a začne ze sebe sypat, kolik má už
Occupy Sandy na kontě peněz a a jakým rozpočtem hospodaří
Occupy Wall Street – litají částky statisíc dolarů. Namítám,
jestli shromažďování takových peněz není to, proti čemu
bojují na Wall street, Andrew trochu váhá a vykládá něco o
ideologii, že je proti kapitalismu, ale nevadí mu utrácet...
Mezi tím občas
přichází smsky s informacema o výsledcích voleb v jednotlivých
státech. Několikrát přichází potlesk pro Obamu za státy New
York, Massetchustes a Pensylvánii. Pak se zase Andrew rozpovídá,
že pokud vyhraje Romney, jdou všici sedět, protože Occupy Wall
Street by okamžitě bylo rozprášeno a jediný, co by je mohlo
zachránit je právě humanitární akce Occupy Sandy. Opravdu
zajímavá debata. Když přijíždím domů s báglem plným
jablečných koláčů, vidím, že v některých státech se bojuje
hodně natěsno. Nakonec ale s přehledem vyhrává Obama a USA má
potřetí zasebou obhájce křesla v Bílým domě.
Žádné komentáře:
Okomentovat